Život a smrt, hry tento vztah řešit neumí. Klidně vás nechají žít v blaženém dojmu virtuální nesmrtelnosti – holt, když vás něco sejme, tak se nahraje save a jede se znovu. Maximálně kvůli tomu ztratíte pár minut času, nebo předmět či zbraň se silně obskurním názvem. V posledních letech se navíc rozšířila podivná domněnka, že smrt ve hře je trest pro hráče a hry se tedy naučily být co nejvíce příjemné a hezké a lehké, aby náhodou tudle Pepíkova máma při hraní Mass Effect 2 neumřela,...