Tohle je nejspíš syndrom většiny vývojářů závislých na jedné své hře, popřípadě jedné sérii. Dokončí její vývoj a… co teď? Nové skvělé nápady stále nepřicházejí, a tak se logicky nabízí ohlédnutí do vlastní minulosti. Učinili tak například čeští vývojáři z Future Games, kteří po dokončení celosvětově úspěšného Posla smrti (2003) oprášili svoji prvotinu Posel bohů (1998), která nikdy nepřekročila hranice naší vlasti.
A španělské Pendulo Studios učinilo naprosto totéž. A Twist of Fate byla vydařená tečka za sérií Runaway, ovšem ještě před tím tým stvořil hru Hollywood Monster (1997), která kvůli různým komplikacím do světa na zkušenou nikdy nevyrazila – stejně jako Posel bohů. Takže proč ji trochu neupravit, nepřepracovat a neudělat z ní po Runaway DALŠÍ VELKOU VĚC?
I monstra mají své hvězdy
Příběh The Next Big Thing trošičku uhýbá ze spíše vážné roviny série Runaway a inklinuje mnohem výrazněji k zábavné komedii. Dvojice novinářů z deníku The Quill je vyslána na galavečer předávání cen filmovým monstrům, což je obdoba nám všem známého Oscara. Po slavnostním ceremoniálu se koná v nedaleké vile filmového magnáta FitzRandolpha afterparty, které se samozřejmě taktéž zúčastní.
Když už mají Liz Allaire a Dan Murray všechny šťavnaté rozhovory v kapse a jsou na odchodu, všimnou si, že někdo potají leze oknem do FitzRandolphovy pracovny. Liz v touze po investigativní novinařině nadšeně vyráží pátrat, o co jde. Dan zůstává sedět v nablýskaném Cadillacu (děj je situován do fiktivních 60. let), který - jak později při jeho totální destrukci zjistíme - patří šéfredaktorově manželce. Ooops.
Dan na rozdíl od Liz na Pulitzerovu cenu kašle. Je to bývalý sportovní novinář, kterého šéfredaktor kvůli jeho nespolehlivosti a průserářské povaze degradoval do kulturní rubriky. Kontrast mezi ním a ambiciózní feministkou Liz je výrazný jako Japonec v potemnělém Bronxu. Frajerský Dan má Liz na háku, Liz jej zase považuje za železnou kouli na své hebké nožce. Oba mají navíc ústa zeširoka proříznutá, takže to mezi nimi jiskří jako mezi dráty vysokého napětí.
Za Liz i za Dana
V první kapitole hry ovládáme Liz, která se všemožnými fígly snaží propasírovat do FitzRandolphovy pracovny, a to jen proto, aby po vydřeném dosažení svého cíle beze stopy zmizela. V následné druhé kapitole vstupuje do světel reflektorů Dan, aby (pověřen šéfredaktorem) Liz našel. Příběh je výrazně odlehčený prostředím i okolnostmi a zjevně nebude hlavní motivací k dohrání. Také z toho důvodu, že jej rozmělňují roztodivné úkoly, k nimž se hra uchyluje ještě víc než série Runaway. Má to ale své opodstatnění.
Příběh je zdravě ulítlý a odehrává se v alternativním světě, kde se kolem nás místo lidí pohybují zmutovaná monstra. Místo psa hlídá u boudy masožravá kytka, postavy vypadají jako elfové nebo přerostlé mouchy a stejně jako vzhled mají neobvyklé také vlastnosti. Jistý namakaný hromotluk například vyniká coby romantický básník a ty nejlepší verše jej napadají, jen když sám sebe fyzicky terorizuje. Nevěřili byste, jakou radost mu udělá taková obyčejná vývrtka na víno. A ta následná produkce! Jedna báseň! Do písmene.
Maximální přehled
Poněkud praštěné úkoly by mohly svádět k domněnce, že přijít na všechny ty rádoby nelogičnosti bude pěkný oříšek. Jenže to by se Pendulo Studios nesmělo poučit ze svých chyb nasekaných především ve druhém díle série Runaway. Předně, neexistuje zde pixelhunting. Hotspotů je na každé lokaci relativně málo (3-5) a všechny mají širokou aktivní zónu, takže je nepřehlédnete, a kdyby přece, pak je tu funkce pro označení všech předmětů na obrazovce. Mnohem podstatnější úlohu ovšem hraje úkolový "pavouk", který výborným způsobem supluje klasické textové deníky, do nichž si hlavní hrdina v těch lepších adventurách zaznamenává prožité události a aktuální úkoly.
Tenhle „pavouk“ je vlastně klíčový pro celkovou hratelnost. V podstatě všechny významné události a úkoly jsou graficky seskupeny do obrovského spletence, který se postupně odhaluje tak, jak hráč objevuje nové cíle a identifikuje dílčí úkoly. To se děje automaticky péčí vypravěče, který nás s příběhem hry seznamuje v retrospektivě a upozorňuje na všechny důležité události a úkoly.
V tyhle okamžiky se anonymní políčka v pavoukovi vyplní zástupným obrázkem, přibude u nich fajfka nebo křížek symbolizující, zdali je úkol splněn, či nikoliv, a po kliknutí na obrázek vypravěč informuje buďto o tom, co je potřeba udělat, nebo – po splnění úkolu – co už jste udělali. Je tak zajištěn dokonalý přehled o tom, čím vším hráč doposud prošel a čemu všemu se má aktuálně věnovat.
Příjemná zábava
Hratelnost je díky tomu bezproblémová, prostá jakékoliv frustrace, což je základ k tomu, abyste si The Next Big Thing mohli maximálně užít. Příjemnému zážitku napomáhá tradičně skvělé audiovizuální zpracování s ručně malovanou grafikou ve Full HD rozlišení, plynulými animacemi postaviček a kvalitním anglickým dabingem. Po téhle stránce Pendulo nedokázalo nikdy zklamat. A nezklame snad ani společnost Hypermax se svojí českou lokalizací ve formě titulků. Anglická verze hry vychází už v dubnu, ta česká pravděpodobně o dva měsíce později.