Během včerejší prezentace a následného hraní FIFA 12 (na X360) jsem se ani nepokoušel napodobit kousky skutečných FIFA profíků z těchto dvou videí. Omluvil jsem si to pro sebe tím, že se musím soustředit na trojici hlavních novinek, které FIFA 12 obsahuje a neměl bych se ničím jiným rozptylovat, natož pak marnými pokusy o hru, která mi není vlastní. Vítězit se dá i bez parádiček a nemyslím tím hraní odporného zanďoura. Dlouho se taktická hra ve virtuálních fotbalech opravdu provozovat nedala, poslední ročníky už to však umožňují a FIFA 12 se na to vyloženě soustředí.

Ke zmíněné trojici „novinek“ patří tolik proklamovaný fyzikální model pros třety objektů (hráči), údajná možnost preciznějších manévrů hráče s míčem a nakonec nový způsob bránění označovaný za „taktický“, který zas až tak nový v sérii FIFA není, ale rozhodně umožňuje snazší přístup k promyšlenému bránění, než tomu bylo třeba rovnou v předchozím ročníku. Vše uvedené jsem bedlivým okem zkoumal a testoval, jak ale každý fanda sportovních her ví, ukáží se přednosti a nedostatky jakéhokoli nového prvku až po delší době soustředěného hraní. Z nějakých osmi zápasů si člověk zevrubný obrázek o hře opravdu neudělá.

Míč u kopačky

Vývojářům z EA Sports se sice už dávno podařilo vyřešit problém s míčem, který byl dříve uměle přilepený na kopačku hráče, ale až příliš dlouho otáleli s překopáním systému animací, aby se reálného (v rámci možností) chování míče vlastně dalo pořádně využít. V tomto směru jsou změny v rámci FIFA 12 znát okamžitě. Už žádné čekání na dokončení mírně prkenné animace při prudší otočce či změně směru. Manévrovat se dá na mnohem menším prostoru, což umožňuje nejenom provádění ekvilibristických kousků, ale i mnohem přirozenější přihrávání v blízkosti nepřítele a s tím spojené nečekané odrazy, blokování atd.

Pocit, že máte hráče s míčem zase o kousek více pod kontrolou se vším pozitivním i negativním, je daleko intenzivnější a hra díky tomu zábavnější. Ještě se zbavit pamatování příkazů několik sekund dopředu, kvůli kterému vzniká řada nevyžádaných přihrávek, střel, centrů i zásahů úplně mimo mísu a bude to perfektní. Na to si však ještě nějaký ten ročník asi budeme muset počkat.

Fyzický kontakt

Zdánlivě fungující možnost, zacházet s míčem dle své vůle, je pevně spjata s nejvíce propagovanou novinkou: fyzikálním systémem, který se logicky projevuje při kontaktu hráčů mezi sebou a s míčem. Minimálně na pohled to zase vypadá o fous lépe, protože se střety, blokování, požďuchování a tlačenice zbavily jisté prkennosti dané animacemi z minulých ročníků. Dopad na samotnou hratelnost už je ovšem diskutabilní a naplno se zřejmě projeví až po delším hraní.

Během zmiňovaných osmi zápasů jsem si všiml hlavně toho, že každá situace vypadá trošku jinak a jen těžko se dá předvídat, v jaký výsledek střet či přetlačovaná se soupeřem vyústí, což se třeba i ve FIFA 11 dalo odhadnout poměrně jednoduše. Přibylo také situací, kdy sice dojde ke střetu, ale tam, kde by váš hráč jindy spadl, zastavil se a hra dál nepokračovala, nyní akce pokračuje. Hráč v takové chvíli soupeřovu nohu přeskočí, možná trošku zadrhne, zakolísá, ale akce jede dál. Když chcete někoho faulovat, musíte pro to vynaložit také mnohem větší úsilí.

To samé platí pro odebrání míče, kdy už nezáleží pouze na načasování a fyzických atributech vašeho borce, ale i na rozmarech fyzikálního systému. Nutno říci, že se až na pár výjimek, které se najdou vždycky, chová správně a dává hře nádech uvěřitelna. Rozhodně je hra díky tomuto prvku dynamičtější, méně předvídatelná a strojová. Když navíc fyziku spojí s již zmíněnou navýšenou precizností v ovládání míče, tak se můžete s troškou štěstí vymotat i z obklíčení několika hráčů. Prvního obejdete klasickou kličkou, druhého přesprintujete, a přestože na vás ten třetí zkouší skluz nebo těsnou hru tělem, nakonec se ve správnou chvíli jeho ataku vyhnete a po malém škobrtnutí pokračujete dál až do šance.

Taktické bránění

Možnost přivolávat na pomoc při bránění spoluhráče byla už v předchozích ročnících. Tvůrci tento systém vzali, přemapovali zázračné přivolávací tlačítko na nový button a upravili algoritmus, na jehož základě celá tahle sranda funguje. Už se opravdu nestane, že po stisku tlačítka přiletí trojice spoluhráčů z druhé strany hřiště a začne na soupeře s míčem dorážet. Bylo to užitečné, ale dosti nereálné. Tentokrát jsou na váš povel schopni zasáhnout jen okolo stojící/potulující se hráči a navíc se na soupeře neřítí jako hladoví kojoti. Otravují, ale snaží se to dělat rafinovaně a bez faulů, zatímco si vámi ovládaný hráč hlídá pozici či volný prostor a pokouší se přečíst situaci.

Chvilku trvá, než si na úpravu systému a zejména jeho nové ovládání zvyknete, ale změna se, zdá se, prospěla a bránění mi přišlo opět trošku složitější, ale reálnější, namáhavější a zábavnější. Možnosti kontrolovat bránění v komplexní rovině je opět pocitově vyšší. A čím vyšší, tím lepší, alespoň do určité míry. Ne všem větší míra odpovědnosti za chování a výkon týmu vyhovuje, proto se v nastavení ovladače můžete pohodlně přepnout na systém používaný ve FIFA 11 a předchozích ročnících. To samé platí i pro ostatní aspekty hry, jako jsou asistence při přepínání, přihrávkách atd. V tomhle se FIFA 12 nijak lišit nebude.

A ten zbytek

Stejně jako každý rok by vám tvůrci i letos byli schopni zpaměti vygenerovat desetistránkový výpis všech změn, které FIFA 12 přinese, aniž byste si pak něčeho ve hře samotné všimli. Chlubí se kupříkladu (opět) přepracovaným kariérním módem, v němž se na základě tuny statistických údajů a obecné logicky bude (údajně) mnohem lépe simulovat pokles a vzestup formy hráčů, zranění, výkon týmu, dodržování strategií a tak dále. Kariéra bude zkrátka propletencem vzájemně na sobě závislých parametrů, jejichž systém je tak složitý, že se v něm možná neorientují ani sami vývojáři. Zrovna tento prvek však svoji povahu ukáže až po delší době hraní, tentokrát jsem z něj neviděl ani sekundu.

Chování gólmanů bylo možná upraveno, ve hře se to však nijak zvlášť (zatím, není to finální verze) neprojevuje. Obecně podávají slušné výkony a jsou mezi nimi znatelné rozdíly, jako ve skutečnosti, ale až příliš často provádí manévry jenom proto, aby si AI mohla odškrtnout: "splněno, zasáhla jsem". To znamená, že zcela zbytečně skočí po míči, který jde kousek od nich, a dostanou gól, přestože by stačilo natáhnout ruku. Přímáky gólmani také ještě pořád nezvládají ideálně a o zmatky před bránou, které způsobuje nesmyslné vyrážení míčů před sebe místo za bránu (tohle se gólmani učí už v přípravce!), také není nouze - nic moc se v tomto ohledu nezměnilo.

Zcela subjektivně se zdá, že si hráči lépe nabíhají a pružněji reagují na rychle změny situace ve hře. Nezaznamenal jsem rovněž tolik případů pletení se pod nohy, což je také letitý neduh FIFA her. Hráč vidí, že máte míč, ale místo aby si hledal prostor a nabíhal (opět základní rada z přípravky), tak stojí na místě, nebo vám jde naproti. Tím ještě více zahušťuje prostor, často vytváří komické srážky a obecně pomáhá soupeři. Pokud k vylepšení v tomto prvku opravdu došlo, což se zase pozná až po větším množství zápasů, tak si mohou tvůrci gratulovat.

Za měsíc a kousek odhalí EA Sports na Gamescomu v Kolíně nad Rýnem multiplayerovou část hry a představí i upravenější a uhlazenější build, který si určitě vyzkoušíme. Do té doby sportu zdar a kopané obzvlášť. FIFA 12 asi nebude revoluce, jak by EA Sports rádi, ale na povedenou evoluci má solidně našlápnuto. I tento dojem se může změnit, po osmi zápasech toho člověk, i když hraje sérii od prvního dílu, nepozná.